<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>मूर्तिकला &#8211; News Polar</title>
	<atom:link href="https://newspolar.com/archives/tag/%e0%a4%ae%e0%a5%82%e0%a4%b0%e0%a5%8d%e0%a4%a4%e0%a4%bf%e0%a4%95%e0%a4%b2%e0%a4%be/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://newspolar.com</link>
	<description>News We Trust</description>
	<lastBuildDate>Wed, 24 Jan 2024 03:52:49 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/12/cropped-240328459_213505204128492_6759210643678957237_n-32x32.jpg</url>
	<title>मूर्तिकला &#8211; News Polar</title>
	<link>https://newspolar.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>बुद्धको वंश संहारको कथा मूर्तिमा- फोटो फिचर</title>
		<link>https://newspolar.com/archives/227658</link>
					<comments>https://newspolar.com/archives/227658#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[न्यूजपोलार]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Jan 2024 03:52:49 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[धर्म सस्कृति]]></category>
		<category><![CDATA[पर्यटन]]></category>
		<category><![CDATA[फोटो]]></category>
		<category><![CDATA[फोटो ग्यालरी]]></category>
		<category><![CDATA[फोटो फिचर Slide]]></category>
		<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<category><![CDATA[समाज]]></category>
		<category><![CDATA[गौतम बुद्ध]]></category>
		<category><![CDATA[मूर्तिकला]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://newspolar.com/?p=227658</guid>

					<description><![CDATA[<div><img width="300" height="165" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-1-400x220.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" style="margin-bottom: 15px;" decoding="async" /></div>कपिलवस्तुको सगरहवामा कौशल राज्यका राजा विरूढकले ७७ हजार शाक्यहरूको सामूहिक नरसंहार गरेका थिए । तिलौराकोटदेखि नजिकै रहेको क्षेत्रमा भएको घटना विभिन्न बौद्ध साहित्यमा उल्लेख भएको छ ।]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div><img width="300" height="165" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-1-400x220.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" style="margin-bottom: 15px;" decoding="async" loading="lazy" /></div><p>कपिलवस्त । शान्तिका अग्रदुत भगवान गौतम बुद्धको वंश विनाशको कथा मूर्तिमा उतारिएको छ ।</p>
<p>कपिलवस्तुमा रहेको बुद्धको वंश नाश भएको स्थान सरगहवामा आयोजना गरिएको मूर्तिकला कार्यशालामा देशभरबाट छानिएका मूर्तिकारहरुले गौतम बुद्धको वंश विनाशको कथालाई मूर्तिमा उतारेका हुन् ।</p>
<p>ईसापूर्व चौथो शताब्दीमा भएको शाक्य वंश सम्हारको कथालाई मूर्तिमा उतार्दै बुद्धको जन्मभूमि नेपालबाट विश्वलाई शान्तिको विकल्प नभएको सन्देश दिनेगरी मूर्तिहरु तयार गरिएको झापाका मूर्तिकार गंगाधर सारुले बताउनु भयो । बुद्ध, शान्ति र युद्ध अथवा शाक्य राज्यको पतनको झल्को मूर्तिमार्फत दिएर द्वन्द्वले विश्वमा निम्त्याईरहेको नरसंहारलाई रोक्न पनि ती मूर्तिहरुले शान्तिको विकल्प नभएको सन्देश दिने उहाँको भनाई थियो ।</p>
<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-227668" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-2.jpg" alt="" width="2048" height="1365" srcset="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-2.jpg 2048w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-2-768x512.jpg 768w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-2-1536x1024.jpg 1536w" sizes="(max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p>
<p>मूर्तिकार सारुले भन्नुभयो, ‘मेरो मूर्तिको शिर्षक चाहीँ निर्विकल्प शान्ति हो । वर्तमान विश्व द्वन्द्वग्रस्त अवस्थामा छ । राजाहरुको द्वन्द्वको कारणले यो द्वन्द्व बढिराखेको छ । द्वन्द्वकै कारण शाक्य वंशको विनाश भयो । त्यसकारण शान्तिको विकल्प छैन । दम्भ, अहंकार, अभिमानले चाहीँ विनाश गर्छ भन्ने मेरो मूर्तिको सन्देश हो ।’</p>
<p><img decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-227669" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-3.jpg" alt="" width="2048" height="1365" srcset="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-3.jpg 2048w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-3-768x512.jpg 768w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-3-1536x1024.jpg 1536w" sizes="(max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p>
<p>रुपन्देहीबाट आएका अर्का मूर्तिकार गोविन्द चौधरीले मूर्तिको माध्यामबाट आफूहरुले बुद्धको शान्तिको सन्देशलाई विश्वभर फैल्याउने काम गरेको बताउनु भयो । उहाँले युवाहरुलाई मूर्तिकला सिक्न र त्यसबाट आफ्नो नाम र काम दुवै आर्जन गर्न पनि आह्वान गर्नुभयो ।</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-227670" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-4.jpg" alt="" width="2048" height="1365" srcset="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-4.jpg 2048w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-4-768x512.jpg 768w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-4-1536x1024.jpg 1536w" sizes="auto, (max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p>
<p>मूर्तिकार चौधरीले भन्नुभयो, ‘नयाँ पुस्तालाई मैले के भन्न चाहन्छु भने तपाईहरु पनि पढ्नुस् । ललितकला क्याम्पस पढेर तपाईहरु पनि कलाको सृजना गर्नुस् । तपाईहरुको भविष्य उज्वल छ । तपाईहरु देश, विदेश पुग्न सक्नुहुन्छ । हाम्रा यहाँका थुप्रै कलाकारहरु यस्तो हुनुहुन्छ, जो कोही कारिया, कोही चाइना, जापान, मलेसिया, युरोपतिर थुप्रै देशहरुमा गएर आएर यहाँ काम गरेका कलाकार साथीहरु पनि हुनुहुन्छ । यसर्थ हामीलाई अनुभवले के भन्छ भने अब आउँदो समयका लागि कला सृजना भनेको महत्वपूर्ण पाटो रहनेछ । कलाले हामीले केही गरेर देखाउन सक्छौ । र युवाहरुले पनि यो सिक्नुभयो भने उहाँलाई जीविकोपार्जन पनि यसबाट छ । र मरेर गएपछि पनि यो त सधैं रहिरहन्छ । यसले हाम्रो कीर्ति पनि रहिरहनेछ । सधैं हाम्रा नाम रहन्छ । त्यही भएर युवाहरुलाई मैले अनुरोध गर्न चाहेँ ।’</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-227671" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-5.jpg" alt="" width="2048" height="1365" srcset="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-5.jpg 2048w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-5-768x512.jpg 768w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-5-1536x1024.jpg 1536w" sizes="auto, (max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p>
<p>गत पुस १३ गतेबाट शुरु भएको सो राष्ट्रिय मूर्तिकला कार्यशाला माघ ८ गते सम्पन्न भएको हो । कपिलवस्तुको सगरहवामा कौशल राज्यका राजा विरूढकले ७७ हजार शाक्यहरूको सामूहिक नरसंहार गरेका थिए । तिलौराकोटदेखि नजिकै रहेको क्षेत्रमा भएको घटना विभिन्न बौद्ध साहित्यमा उल्लेख भएको छ । —न्युज एजेन्सी नेपाल</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-227672" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-6.jpg" alt="" width="2048" height="1365" srcset="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-6.jpg 2048w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-6-768x512.jpg 768w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-6-1536x1024.jpg 1536w" sizes="auto, (max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-227673" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-7.jpg" alt="" width="2048" height="1365" srcset="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-7.jpg 2048w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-7-768x512.jpg 768w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-7-1536x1024.jpg 1536w" sizes="auto, (max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /> <img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-227674" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-8.jpg" alt="" width="2048" height="1365" srcset="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-8.jpg 2048w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-8-768x512.jpg 768w, https://newspolar.com/wp-content/uploads/2024/01/budda-murtikala-8-1536x1024.jpg 1536w" sizes="auto, (max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://newspolar.com/archives/227658/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>मूर्तिकला रामबहादुरको जीउने आधार</title>
		<link>https://newspolar.com/archives/212551</link>
					<comments>https://newspolar.com/archives/212551#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[न्यूजपोलार]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Nov 2023 14:31:23 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[अर्थ खबर]]></category>
		<category><![CDATA[मुख्य समाचार]]></category>
		<category><![CDATA[समाज]]></category>
		<category><![CDATA[मूर्तिकला]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://newspolar.com/?p=212551</guid>

					<description><![CDATA[<div><img width="300" height="165" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2023/11/workar-400x220.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" style="margin-bottom: 15px;" decoding="async" loading="lazy" /></div>कञ्चनपुर:  शुक्लाफाँटा–१० झलारीका ३५ वर्षीय रामबहादुर बिष्ट बिहानीको झिसमिसेदेखि साँझ नपर्दासम्म मूर्ति कोर्नमै व्यस्त हुनुहुन्छ । सिमेन्ट, धातु, ढुङ्गा र काठमा मूर्ति कोर्ने सौख बिष्टको बचपनादेखिकै हो । “विद्यालय पढ्दादेखिनै मूर्ति कोर्ने रुचि थियो,” बिष्टले भन्नुभयो, “अरुले बनाएका मूर्तिलाई नियाल्दै बनाउन सिके, अहिले जस्तोसुकै मूर्ति पनि बनाउन सक्छु ।” मूर्ति बनाएर हुने आम्दानीले परिवारको खर्च [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div><img width="300" height="165" src="https://newspolar.com/wp-content/uploads/2023/11/workar-400x220.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" style="margin-bottom: 15px;" decoding="async" loading="lazy" /></div><p>कञ्चनपुर:  शुक्लाफाँटा–१० झलारीका ३५ वर्षीय रामबहादुर बिष्ट बिहानीको झिसमिसेदेखि साँझ नपर्दासम्म मूर्ति कोर्नमै व्यस्त हुनुहुन्छ । सिमेन्ट, धातु, ढुङ्गा र काठमा मूर्ति कोर्ने सौख बिष्टको बचपनादेखिकै हो ।</p>
<p>“विद्यालय पढ्दादेखिनै मूर्ति कोर्ने रुचि थियो,” बिष्टले भन्नुभयो, “अरुले बनाएका मूर्तिलाई नियाल्दै बनाउन सिके, अहिले जस्तोसुकै मूर्ति पनि बनाउन सक्छु ।” मूर्ति बनाएर हुने आम्दानीले परिवारको खर्च सहजरूपमा चल्दै आएको उहाँ बताउनुहुन्छ । “काम गर्न भ्याइ नभ्याइ छ,” उहाँले भन्नुभयो, “मासिकरूपमा रु ५० हजारदेखि ७० हजारसम्म कमाई हुन्छ ।”</p>
<p>मूर्तिकलानै जीवन जिउने आधार बनेको बिष्ट बताउनुहुन्छ । घरको आर्थिक अवस्था कमजोर हुँदा उच्च शिक्षा हासिल गर्ने धोको पूरा गर्न नसकेकामा उहाँलाई पछुतो छैन ।</p>
<p>“उच्च शिक्षा पढेर सरकारी नोकरी गर्ने अभिलाषा थियो,” बिष्टले भन्नुभयो, “मूर्तिकलामा रमाउन थालेपछि दाम र नाम दुवै चलेपछि त्यो सबै बिर्सिए, अहिले यही पेशा प्यारो लागेको छ, पढाई पूरा गर्न नसकेको पछुतो छैन ।”</p>
<p>नेपालका अधिकांश ठाउँबाट मूर्ति बनाउने माग आउन थालेको बिष्टले बताउनुभयो । मूर्ति बनाउने तालिम भने उहाँले लिनुभएको छैन । अरुले बनाएका मूर्ति हेर्दै सिक्दै गएको उहाँको भनाइ रहेको छ ।</p>
<p>“काम गर्दै जाँदा सीप निर्खादै गए, अहिले जुनसुकै मूर्ति बनाउन दिए पनि बनाउन सक्न भए,” बिष्टले भन्नुभयो । आफूले पहिला पेन्टरको कामबाट कलाकारिता थालेको र त्यसपछि ब्यानरमा लेख्ने, चित्र कोर्ने, शिलालेखसँगै मूर्ति कोर्न थालेको उहाँले बताउनुभयो ।” काठ, सिमेन्ट, धातु ग्रेनाइड र ढुङ्गामा शिलालेखको कार्य गरेवापत रु दुई हजार पाँच सयप्रति वर्गफिटका दरले उहाँले ज्याला लिनुहुन्छ ।</p>
<p>बिष्टले मूर्ति बनाउनका लागि रु १० हजारदेखि रु ८० हजारसम्म रकम लिनुहुन्छ । “मूर्तिको प्रकृति हेरेर रकम लिने गरेको छु,” उहाँले भन्नुभयो, “हालसम्म मझौला प्रकृतिका मूर्ति बनाउने माग आएको छ, ठूला मूर्ति बनाउने इच्छा भए पनि माग आएको छैन ।” सुदूरपश्चिमका नौ वटै जिल्लाबाट विशेष गरी मन्दिरमा राखिने मूर्ति, शिलालेख, काठका धार्मिक स्तम्भमा मूर्ति कोर्ने कार्य अधिक आउने गरेको बिष्टको भनाइ छ । मूर्ति बनाउने कार्यसँगै उहाँले प्रशिक्षण पनि दिँदै आउनुभएको छ ।</p>
<p>मूर्ति बनाउने कार्यबाट आएको रकमले बिष्ट परिवारको घर खर्चसँगै छोरा छोरीलाई प्राविधिक शिक्षा पढाउन लाग्ने खर्च व्यहोरिदै आएको छ । यस पेशाबाट आएको रकमले उहाँले घरघरेडी पनि जोड्नु भएको छ ।</p>
<p>बिष्ट भन्नुहुन्छ, “यस पेशालाई अपनाए पछि खर्च अभाव भएको छैन, सबै ठाउँमा चिनिने मौका पाउँदा गौरवान्वित महशुस गर्छु, नाम र दाम दुवै पाएपछि यही पेशालाई जीवन्त राख्छु ।” पैशाकै लागि विदेशिने युवालाई उहाँ स्वदेशमै काम गरे मान सम्मानसँगै दाम कमाउन सकिने सल्लाह दिनुहुन्छ । रासस</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://newspolar.com/archives/212551/feed</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
